Kam až může zajít vyvlastnění

Jedním z posledních návrhů zákonů, jimiž se ještě tato Poslanecká sněmovna bude zabývat, je společný návrh poslanců ODS a ČSSD na zjednodušení vyvlastnění nemovitostí, a to nejen pro výstavbu dopravní infrastruktury, jíž je návrh obhajován. Poté, co poslanci a senátoři ODS a ČSSD prosadili přesun desítek miliard korun ze státního rozpočtu do kapsy elektrárenských společností, se tak v krátké době jedná o další případ překvapivé (?) shody dvou nejsilnějších stran při přihrávání konkrétním investičním zájmům. Navíc narozdíl od jiných dosud neprojednaných důležitých předloh zákonů je zde reálné, že tento návrh úspěšně proletí Sněmovnou v jednom čtení; jde o další příklad "koncepční" legislativní práce. Vláda k návrhu nepřijala žádné stanovisko, neboť nenašla shodu na tom, jak si vybrat mezi urychlením výstavby ve veřejném zájmu na straně jedné a zachováním ochrany vlastnického práva na straně druhé.

Součástí návrhu poslanců Vojíře, Vlčka a dalších je princip, že oproti současnému vyvlastňovacímu zákonu by nově ten, jehož nemovitost má být ve veřejném zájmu vyvlastněna (tj. za vyhláškovou, ne tržní cenu), o tuto nemovitost přišel již rozhodnutím vyvlastňovacího orgánu, ne jako dosud pravomocným rozsudkem soudu. Okamžik (nevratného) odnětí vlastnického práva se tak výrazně posouvá od nezávislého soudu k exekutivnímu orgánu, který de facto jedná ve prospěch (a na návrh) investora veřejně prospěšné stavby.

Podle návrhu zákona by totiž případná žaloba proti vyvlastňovacímu aktu nově měla odkladný účinek jen v případě, že tak rozhodne soud. Možnost přiznat odkladný účinek má mít ovšem soud pouze tehdy, „jestliže je žalobce závažně ohrožen ve svých právech a přiznání odkladného účinku se nepřiměřeně nedotkne nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem". Přitom se jinde v zákoně říká, že vyvlastnění je možné pouze tehdy, když "veřejný zájem ... převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného", tj. existence a váha veřejného zájmu se posuzuje v samotném vyvlastňovacím řízení (jakýkoliv veřejný zájem tedy není automaticky nadřazen vlastnickému právu). Podle poslanecké předlohy se rozhodování nezávislého soudu ve věci (a vážení rozporu s veřejným zájmem) dostává do polohy pouhého procesního usnesení o odkladném účinku, kde ale soud nemůže tyto zásadní otázky objektivně posoudit. Po novele by dosavadní vlastník tedy tahal za výrazně kratší konec provazu oproti vyvlastniteli ještě dříve, než vůbec soud bude zvažovat, zda se má právní moc vyvlastnění odložit.

Slýcháme argumenty o tom, že je třeba konečně učinit přítrž tomu, aby realizaci důležitých dálničních spojení bránili ekologisté, ekoteroristé, zelení aktivisté a podobně nazývaní odpírači ekonomického rozvoje, kteří obstrukčně skoupí malé parcely na trase komunikací s cílem proces výstavby maximálně zdržet. Rozlícení řidiči sjíždějící z dálnice D11 před Hradcem Králové spílají i paní Havránkové, která stále drží své zemědělské pozemky na trase pokračování dálnice, protože s ní stát dosud nebyl schopen dojednat směnu, o kterou žádá. Je však opravdu systémově správné, aby byl každý poctivý vlastník nemovitosti vydán na milost a nemilost úředníkovi, jehož úkolem je zajistit co nejdříve podmínky pro výstavbu například liniové stavby? S tím, že možná po letech, až už budou po nové silnici svištět auta, soud rozhodne, že vyvlastňovací řízení mělo vady nebo nebyl převažující veřejný zájem prokázán? Nechme se překvapit, kolik moudrosti a citu pro voliče-vlastníky prokáží poslanci na své poslední předvolební schůzi.