Evropská rada se v prosinci 2008 shodla na tom, že polovina příjmů získaných z prodeje emisních povolenek má jít zpátky do boje proti změně klimatu, a to jak uvnitř EU, tak ve prospěch rozvojových zemí. „Spravedlivý díl“ financování zejména adaptací na klimatické změny v rozvojových zemích, k němuž se Evropská unie trvale hlásí, přitom nebude možné najít jinde než právě ve výnosech z aukcí povolenek. Debatu o finančních zdrojích zahájilo české předsednictví EU, Švédsko ji chce ukončit letos v říjnu, ještě před kodaňskou konferencí. Je přitom krajně nepravděpodobné, že by Česko dostalo úlevy ze spolufinancování evropského závazku proto, že již své povolenky rekordně rychle rozdalo elektrárenským firmám.
Česká debata o klimatickém přílepku se ale soustředila v podstatě pouze na dvě otázky. Jednak na potenciální rozpor s českou ústavou (podle dřívějších nálezů Ústavního soudu není možné k zákonům přidávat novely jiných zákonů, které s obsahem „nosiče“ nesouvisejí). Druhým tématem pak bylo,, že časové termíny pro využití bezplatných povolenek jdou na ruku především ČEZu, který má již řadu rozvojových projektů v šuplíku. Poslanci i senátoři však zcela opomněli fakt, že o peníze z prodeje emisních povolenek přijde státní rozpočet, který je bezpochyby bude potřebovat – například právě na spolufinancování evropské pomoci adaptačním opatřením v rozvojových zemích.
Zajímavé je, jak možnost rozdat povolenky zdarma vznikla. Když se totiž na konci roku 2008 schvaloval v EU klimaticko-energetický balíček, členské státy EU nakonec ve strachu, co by s balíčkem mohlo udělat české předsednictví EU, do textu směrnice přidaly výjimky pro Polsko a Českou republiku. Podle ní budou tyto země moci zdarma přidělit část povolenek pro roky 2013-2020. Jedním dechem mnozí dodávali, že nevěří tomu, že by se některá vláda dobrovolně připravila o tak významný příjem státního rozpočtu. Český parlament to však – na popud ČEZu – udělal.
Stát se tak v roce 2013 dobrovolně vzdá 70 procent příjmů z aukcí povolenek. Parlament rozhodl bez konzultace s vládou a o dva roky dříve, než to vůbec bude aktuální – mimo jiné musí nejdřív Evropská komise vydat pravidla pro soulad využití výjimky s hospodářskou soutěží. Přijatým přílepkem bude nejenom na několik let oslabena rozpočtová základna, ale také se významně snížil prostor, který bude mít vláda vzešlá z říjnových voleb pro dojednání finanční kapitoly kodaňské klimatické dohody. Chápu, že takové ohledy nemusí mít firmy, které si minulý týden na léta dopředu zajistily slušné příjmy. Politiky, kteří usilují o účast ve vládě, jejíž premiér by měl českou delegaci do Kodaně vést, by to ale rozhodně zajímat mělo.
(článek vychází dne 3. srpna 2009 v Hospodářských novinách)
