Přemýšlel jsem, jak je možné, že se Mirek Topolánek mohl v poslední době chovat k Lisabonské smlouvě tak konstruktivně, když Jan Zahradil a jeho všichni kolegové z ODS v Evropském parlamentu hlasovali proti jejímu přijetí. Nyní je to tedy zřejmé: Topolánek už Evropu neřídí, může se vrátit ke svým skutečným názorům a opět se do Lisabonské smlouvy trefovat.
Až si proevropsky orientovaný volič bude příští týden vybírat mezi volebními lístky, může s klidem vynechat obě největší strany. ČSSD se chlubí tím, že dokázala sesadit vládu v době předsednictví a znehodnotila tak obraz Česka na veřejnosti; Evropa jí za to asi nezatleská. ODS se svými postoji k EU čím dál více řadí ke svým eurofobním konkurentům z Libertas a Svobodných. Důkazem může být její proklamovaný plán spolupráce se stranou Právo a spravedlnost, která se "proslavila" personální unií dvojčat Kaczynských a která např. odsuzuje homosexualitu a chce bránit interupcím. Proevropské postoje zastávané dosud největší frakcí lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu již Jan Zahradil a jeho souputníci déle snášet nemohou.
Heslo ODS do evropských voleb "Řešení místo strašení" tak čerstvým prohlášením Mirka Topolánka dostává ještě o něco větší pachuť. Uvidíme, jakých dalších kritik Evropské unie se ještě od občanských demokratů dočkáme; asi si ale dají do evropských voleb bobříka mlčení, aby mohli těžit z lítosti nad ukradeným evropským předsednictvím.
Namísto "jistot" Jiřího Paroubka a "řešení" Mirka Topolánka nabízím voličům tezi "Evropu změní jen ti, kteří jsou pro Evropu" - má zelenou barvu a číslo 26.
