Pokud si Václav Klaus starší coby propagátor práce OECD, kam patří i Mezinárodní energetická agentura (IEA), přečetl novou zprávu IEA, která nastiňuje postup, jak dosáhnout k roku 2050 celosvětově nulové emise skleníkových plynů (tzv. net-zero), možná ještě teď nesouhlasně kroutí hlavou.
Agentura, dlouhodobě považovaná za referenční bod pro energetické plánování, dosud převážně ve svých výhledech vycházela z energetického mainstreamu, stále ještě velmi fosilně orientovaného. Nyní však po osmiměsíční práci velkého analytického týmu zveřejnila zcela přelomovou zprávu „Net-Zero by 2050“, která se snaží odpovědět na otázku, co je třeba k přechodu na bezemisní zdroje energie udělat. A rozhodně jde o pozoruhodné čtení, které se určitě mnohde líbit nebude.
První premisou je, že už odteď nemají být realizovány investice do nových, dosud k těžbě neschválených, fosilních zdrojů – ropy, nafty a uhlí. Neměly by také být uváděny do provozu žádné nové uhelné elektrárny bez záchytu uhlíku (CCS) a spalování uhlí by mělo být v rozvinutých zemích ukončeno k roku 2030. Zpráva předpokládá dramatický nárůst kapacity zejména solární a větrné energie (zde někteří experti poznamenávají, že by studie mohla být i odvážnější). Zpráva sází na významný nárůst elektrifikace energetiky, a to i v netradičních odvětvích (například cíl přechodu všech vozidel na elektrický pohon do roku 2040). Elektroenergetika by měla být bezemisní do roku 2040, v rozvinutých zemích OECD již o pět let dříve. Zpráva počítá i s přiměřenou mírou využití ukládání uhlíku pro ty sektory, v nichž je přechod na bezemisní zdroje nejsložitější. Roční pokrok v energetické úspornosti by měl narůst na 4%. Zpráva nastiňuje i celou řadu dalších konkrétních opatření, jako třeba zastavení prodeje kotlů na fosilní paliva od roku 2025, aut se spalovacími motory do roku 2035 nebo od roku 2030 stavba nových domů pouze s nulovými emisemi uhlíku.
Zpráva logicky uvádí, že realizace takto ambiciózních cílů si vyžádá masivní energetické investice – zvýšení ze současných 2 bilionů dolarů na 5 do roku 2030, což na druhou stranu přispěje ke globálnímu ekonomickému růstu o 0,4%. Zpráva také klade důraz na sociální aspekt – energetická revoluce vytvoří 30 milionů pracovních míst, bude však nutné zajistit rekvalifikaci či nová pracovní místa pro 5 milionům současných zaměstnanců ve fosilních sektorech. Pozornost je nutné zaměřit i na dostupnost energie pro všechny.
Přestože je zpráva IEA vítána OSN a dalšími mezinárodními institucemi a i nevládní organizace k ní mají pouze dílčí výhrady, z agentury se tímto nestává klimatický aktivista. Agentura udělala, na základě své analytické síly, dvě věci: 1) ukázala, jak je možné celosvětové uhlíkové neutrality k roku 2050 dosáhnout, a 2) nastavila státům zrcadlo, ve kterém uvidí, nakolik jsou jejich dekarbonizační cíle a opatření účinné. Bude teď na jednotlivých vládách, jak s touto novou, autoritativní metrikou naloží. A pokud by to chtěla vzít vážně vláda česká, při pondělním rozhodování o konci spalování uhlí by zodpovědně nemohla odsouhlasit ani jeden z termínů navržených uhelnou komisí – 2038 či 2033; obě data jsou totiž pozdě.
