Je mi vždycky smutno, když vidím, jak se - na rozdíl od nás - jinde ve světě průmysl snaží ekonomické oživení hledat v modernizaci, efektivnějším využití energií a materiálů a vyvíjení nových technologií (naposled například zde: http://www.wbcsd.org/Plugins/DocSearch/details.asp?DocTypeId=33&ObjectId=Mzc0MDE). Jen vyšší efektivitou a inovativními řešeními může náš průmysl čelit ekonomickému boomu v Číně. Přál bych si, abychom i u nás dokázali spojit ekonomický růst s udržitelným rozvojem, jako to umí třeba v Německu nebo Skandinávii. Místo toho se u nás neustále vrací argument, že naše legislativa životního prostředí je na průmysl příliš přísná a že je třeba se přestat při stavbě dálnic nebo vodních cest ohlížet na chráněná přírodní území.
Přesto vím, že má pracovní náplň jako ministra životního prostředí bude i po přijetí tripartitního materiálu stejná: bránit dalšímu zhoršování stavu životního prostředí a připravovat takové předpisy, finanční a jiné nástroje, které k tomu budou pomáhat. Přes apel tripartity předložím vládě takový zákon o ochraně ovzduší, který zlepší podmínky nejen na Ostravsku dusícím se smogem. Budu dál usilovat o to, aby se v domácnostech využily všechny peníze v programu Zelená úsporám na jejich zateplení a náhradu starých špinavých kotlů na uhlí obnovitelnými zdroji. Nedopustím, aby se dál kanalizovaly české řeky na úkor ochrany přírody i protipovodňové ochrany. Při přípravě nových energetických projektů budu vyžadovat, aby měly co nejlepší parametry pro životní prostředí. A u energetických a jiných koncepcí budu ze všech sil bojovat o to, aby byly únosné pro naše již dost poškozené životní prostředí.
Všechny tyto kroky jsem připraven obhajovat před vládou, tripartitou i veřejností. Budu se snažit přesvědčovat, že účinná ochrana životního prostředí a řešení ekonomické krize nejsou v rozporu, ale vzájemně na sobě závisí.
