Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kam až může zajít vyvlastnění

29. 07. 2009 10:27:27
Jedním z posledních návrhů zákonů, jimiž se ještě tato Poslanecká sněmovna bude zabývat, je společný návrh poslanců ODS a ČSSD na zjednodušení vyvlastnění nemovitostí, a to nejen pro výstavbu dopravní infrastruktury, jíž je návrh obhajován. Poté, co poslanci a senátoři ODS a ČSSD prosadili přesun desítek miliard korun ze státního rozpočtu do kapsy elektrárenských společností, se tak v krátké době jedná o další případ překvapivé (?) shody dvou nejsilnějších stran při přihrávání konkrétním investičním zájmům. Navíc narozdíl od jiných dosud neprojednaných důležitých předloh zákonů je zde reálné, že tento návrh úspěšně proletí Sněmovnou v jednom čtení; jde o další příklad "koncepční" legislativní práce. Vláda k návrhu nepřijala žádné stanovisko, neboť nenašla shodu na tom, jak si vybrat mezi urychlením výstavby ve veřejném zájmu na straně jedné a zachováním ochrany vlastnického práva na straně druhé.
Součástí návrhu poslanců Vojíře, Vlčka a dalších je princip, že oproti současnému vyvlastňovacímu zákonu by nově ten, jehož nemovitost má být ve veřejném zájmu vyvlastněna (tj. za vyhláškovou, ne tržní cenu), o tuto nemovitost přišel již rozhodnutím vyvlastňovacího orgánu, ne jako dosud pravomocným rozsudkem soudu. Okamžik (nevratného) odnětí vlastnického práva se tak výrazně posouvá od nezávislého soudu k exekutivnímu orgánu, který de facto jedná ve prospěch (a na návrh) investora veřejně prospěšné stavby.

Podle návrhu zákona by totiž případná žaloba proti vyvlastňovacímu aktu nově měla odkladný účinek jen v případě, že tak rozhodne soud. Možnost přiznat odkladný účinek má mít ovšem soud pouze tehdy, „jestliže je žalobce závažně ohrožen ve svých právech a přiznání odkladného účinku se nepřiměřeně nedotkne nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem". Přitom se jinde v zákoně říká, že vyvlastnění je možné pouze tehdy, když "veřejný zájem ... převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného", tj. existence a váha veřejného zájmu se posuzuje v samotném vyvlastňovacím řízení (jakýkoliv veřejný zájem tedy není automaticky nadřazen vlastnickému právu). Podle poslanecké předlohy se rozhodování nezávislého soudu ve věci (a vážení rozporu s veřejným zájmem) dostává do polohy pouhého procesního usnesení o odkladném účinku, kde ale soud nemůže tyto zásadní otázky objektivně posoudit. Po novele by dosavadní vlastník tedy tahal za výrazně kratší konec provazu oproti vyvlastniteli ještě dříve, než vůbec soud bude zvažovat, zda se má právní moc vyvlastnění odložit.

Slýcháme argumenty o tom, že je třeba konečně učinit přítrž tomu, aby realizaci důležitých dálničních spojení bránili ekologisté, ekoteroristé, zelení aktivisté a podobně nazývaní odpírači ekonomického rozvoje, kteří obstrukčně skoupí malé parcely na trase komunikací s cílem proces výstavby maximálně zdržet. Rozlícení řidiči sjíždějící z dálnice D11 před Hradcem Králové spílají i paní Havránkové, která stále drží své zemědělské pozemky na trase pokračování dálnice, protože s ní stát dosud nebyl schopen dojednat směnu, o kterou žádá. Je však opravdu systémově správné, aby byl každý poctivý vlastník nemovitosti vydán na milost a nemilost úředníkovi, jehož úkolem je zajistit co nejdříve podmínky pro výstavbu například liniové stavby? S tím, že možná po letech, až už budou po nové silnici svištět auta, soud rozhodne, že vyvlastňovací řízení mělo vady nebo nebyl převažující veřejný zájem prokázán? Nechme se překvapit, kolik moudrosti a citu pro voliče-vlastníky prokáží poslanci na své poslední předvolební schůzi.
Autor: Jan Dusík | středa 29.7.2009 10:27 | karma článku: 15.43 | přečteno: 1710x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Robert Kotál

Díky za zákaz billboardů u dálnic

To, že jakékoliv odvádění pozornosti od řízení vždy zvyšuje riziko nehody, je většině lidí jasné. Minimálně těm, kteří sami řídí.

22.9.2017 v 9:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 21 | Diskuse

Michal Ptáček

Iniciace nového počítače

Po sedmi letech (bez jediné reinstalace systému Windows 7) se stal počítač nemožným a poté, co jsem se tomu ještě nějaký čas vyhýbal, došlo na výběr a nákup nového.

22.9.2017 v 9:15 | Karma článku: 6.17 | Přečteno: 139 | Diskuse

Helena Vlachová

Soudruzi mají poněkud vetchou paměť

Naši soudruzi ve snaze kritizovat současnou životní úroveň v naší zemi, nás porovnávají s vyspělými zeměmi, ale nějak zapomínají, že sami mají máslo na hlavě. A to pořádné.

22.9.2017 v 6:11 | Karma článku: 25.66 | Přečteno: 538 | Diskuse

Libuse Palkova

Bude EET zavedeno i v kostelích?

Že se církev dnes musí chovat jako podnikatel je pochopitelné, nějak se živit musí. Na druhé straně všichni podnikatelé by měli mít stejné podmínky.

22.9.2017 v 1:26 | Karma článku: 17.91 | Přečteno: 504 | Diskuse

Eva Sádecká

Radost jako dar?

Co udělat každý den pro svou radost, když pro každého znamená něco jiného? To víme, nejspíše sami, jaká je ta naše. Skrytá, tichá, bouřlivá, neutuchající, osvobozující, pulsující? Nadšená, milující, zářící? A jak vlastně vzniká?

21.9.2017 v 21:43 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 72 | Diskuse
Počet článků 27 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2894
Od roku 1998 (s přestávkami) působím na ministerstvu životního prostředí, naposledy do března 2010 jako ministr. Ve své praxi jsem se nejvíce věnoval agendě EU v oblasti životního prostředí. Vystudoval jsem Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (JUDr.) a environmental change management na Oxfordské univerzitě (M.Sc.). Specializuji jsem se na otázky životního prostředí, právo a evropskou a mezinárodní politiku. S manželkou Janou máme syna Jakuba (*2008).


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.